Talentovaní umělci z České rebubliky v časopisu Comtemporary Lynx.
Rádi bychom Vám představili 12 talentovaných českých umělců, kteří se objevili v časopisu Contemporary Lynx.
Jakub Matuška aka Masker - (nar. 1981) stojí v popředí uměleckého talentu své generace. Vydal se na svou tvůrčí cestu v oblasti graffiti a street artu, ale od té doby se jeho zaměření rozvinulo tak, aby zahrnovalo především média malby a kresby. Příležitostně přechází do sochy, videa, instalací a veřejných intervencí. Ve své tvorbě obratně prolíná své mladistvé, ironické úvahy o dynamice moderního městského života s hlubokou introspekcí svých osobních zkušeností. Ústředním bodem jeho uměleckého zkoumání je trvalá otázka: „Jak by měl být člověk?“, tvořící základ jeho neustálého zkoumání složité souhry mezi obrazem a jazykem, vzájemného vztahu mezi malbou a kresbou. V roce 2010 si Matuška vysloužil uznání jako finalista prestižní Ceny Jindřicha Chalupeckého, vysoce ceněné české pocty pro začínající umělce.
Matěj Macháček (nar. 1992). Jeho tvůrčí projev je dokladem jeho osobitého přístupu, který se vyznačuje jedinečnou a inovativní technikou zahrnující použití inkoustu a akrylové barvy na velké formáty papíru. Tyto papírové výtvory jsou následně přilepeny na bavlněná plátna a nataženy na rámy, což mu umožňuje sdělovat opravdová umělecká sdělení ve větším měřítku. Macháček volí zářivé a kontrastní barvy a spřádá souvislé vyprávění v mystické a nadčasové krajině zakořeněné v autentických scénách. Vystudoval Akademii výtvarných umění v Praze a studoval na Taipei National University of the Arts.
David Pešat (nar. 1980) .Vizualitu vnímá jako ‚surovou ingredienci, která láká k přeměně a vytříbení. Jádrem umělcova díla je „pole vztahů“ jako jeho stěžejní téma. Prostřednictvím malby Pešat znovu prožívá „akt stvoření“ ztělesňující roli demiurga, který přináší neotřelé a rozmanité pohledy na objektivní svět. Jeho obrazy staví na jeho energii a směřují k odhalování algoritmů vedoucích k jedinečné vizuální morfologii. Tato morfologie vdechuje život řadě složitých lidských podmínek, od apatie a melancholie po euforii, odpor a extázi. Jeho obrazy slouží jako anatomické zkoumání transformace, odkazující na věčné vnitřní metamorfózy prožívané lidmi, které zase ovlivňují a utvářejí jejich pohled na svět.
Michal Rapant (nar. 1986) je jedinečný malíř, jehož tvorba se vymyká klasifikaci v rámci tradičního uměleckého žánru. Jeho osobitý vizuální jazyk však nejvýrazněji evokuje styl expresionismu. Během procesu malby Rapant často iniciuje hmatový záběr s plátnem a maluje prsty. Tento haptický přístup naplňuje jeho umělecká díla intenzitou a bohatou haptickou kvalitou. Náměty na jeho plátnech jsou rozmanité, včetně zátiší s motivem memento mori a portrétů rodiny, příbuzných a přátel, v nichž reflektuje jejich psychologii. Jeho umělecká díla obsahují slova, někdy celé věty, složitě propletené do kompozice a tvoří komplexní báseň, která prochází celým obrazem.
Zbyněk Sedlecký (nar. 1976).Je výrazným hlasem mezi umělci generace 70. let. Jeho obrazy jsou dvojím svědectvím – jedna stránka zapouzdřuje jeho osobní setkání s totalitním sevřením socialistického Československa, druhá vypráví živost 90. let, období poznamenané nově nabytou svobodou, a umělcovo setkání se současným konzumem.
Jan Heres (nar. 1992). Představuje výstřední směs indonéské umělecké estetiky a kulturní a etnické rozmanitosti na americkém kontinentu. Jeho tvorba rezonuje s prvky populární kultury a světem drag and drag queens. Jeho práce ožívá díky divokým a odvážným barevným kombinacím, geometrické plochosti a jemným strukturám barev nebo technik airbrush. Tyto umělecké volby směřují pozornost diváka k sociálně-politickým tématům tělesnosti, queer identit, genderových projevů a vizuálních proměn. Jeho tvůrčí perspektiva byla navíc významně ovlivněna během pobytu v Miami v USA, kde se zapojil do uměleckého rezidenčního programu organizovaného THINK+feel Contemporary Art Gallery.
Filip Švehla (nar. 1991) .Je výtvarný umělec, jehož tvorba se točí kolem dynamické souhry barev v městských, architektonických a obytných prostorech. S formalistickým přístupem k malbě začal Švehlův vstup do světa umění bakalářským titulem na Vysoké škole uměleckoprůmyslové v Praze, po kterém v roce 2015 absolvoval Utrecht School of Arts, kde obohatil svou uměleckou paletu. Švehlova díla rezonují vrstvami zářivých barev, což svědčí o jeho zaměření na smyslové zážitky a spletitou souhru povrchu a struktury.
Eliška Konečná (nar. 1992) .Objevuje se jako umělkyně, která se ve své tvorbě obratně pohybuje v nepolapitelné říši mezi hmotným a nehmotným. Její výtvarný přístup klade velký důraz na ruční řemeslo, tělesnost, smyslovou angažovanost a začlenění stylizované figurace do jejího uměleckého snažení. Konečná si získala široké uznání za své textilní vyšívané obrazy/reliéfy a dřevěné předměty, které vyrábí. Zaměřuje se zejména na lidský hmat a zapojuje jej do vyprávění svého umění. Její práce se objevily v několika galeriích po celém světě, zejména v London’s Public Gallery a New York’s Below Grand Gallery.
Adam Kašpar (nar. 1993). Je výrazná osobnost současné české realistické malby, proslulá mimořádnou schopností zapouzdřit panenskou podstatu přírodních krajin. Kašparovo dílo, inspirované zakladateli českého krajinářství, zejména Juliem Mařákem, se noří do hluboké historie a konečného vývoje přírody. Používá kamery, teleskopy pro pozorování nebes a mikroskopy pro geologické studium, což vede k výrazné směsi uměleckých a vědeckých přístupů. Na rozdíl od romantických krajin 19. století mají Kašparovy výtvory archeologickou kvalitu a umožňují nahlédnout do podstaty existence Země.
Veronika Drahotová- je česká umělkyně a kurátorka známá svým uměním smíšených médií, prolínáním malby, fotografie, videa a instalací. Drahotová významně zasáhla svou světelnou instalací „Castle in the Sky“ v roce 1998, financovanou Sorosovou nadací, která zalila Pražský hrad v zářivé duhové záři. Její tvorba se vyznačuje bohatým vizuálním jazykem symbolů, který zdůrazňuje provázanost v různých médiích. Prostřednictvím řady manipulací, včetně horizontálního a vertikálního přemístění a rotace o 90 stupňů, ožije množství kompozic v rámci jednoho obrazu. Drahotová založila v roce 2002 pražskou galerii HOME, která je kurátorkou řady výstav, a svou tvorbu vystavuje po celém světě, čímž zanechala trvalý dopad na uměleckou scénu.
Sarah Dubná (nar. 1993).Umělkyně známá svým jedinečným přístupem k tetování i výtvarnému umění. Sarah využívá své zkušenosti s tetováním k předefinování svého uměleckého plátna a kombinuje své dovednosti v různých médiích, včetně tetovacích nástrojů a papíru nebo plátna. Její práce odráží dvojí povahu, do svých vizuálních výtvorů začleňuje bolest a léčivou sílu procesu tetování. Zkoumání vlastního těla a transformace zážitků jejích subjektů se spojují jako ústřední téma její tvorby.
Nela Britaňáková (1995) Je mladá umělkyně, jejíž tvorba využívá k předávání sdělení a emocí instalace fluidních objektů. Její umění zkoumá kontextový význam materiálů a zahrnuje vyřazené nebo vyrobené předměty, skupinová představení a spojení mezi konzumními zbytky a přírodním prostředím. Britaňáková navíc začleňuje ekologické prvky recyklací látek a kostýmů. Keramické předměty hrají v její tvůrčí tvorbě stěžejní roli a překlenují propast mezi užitkem a symbolickou personifikací.
